Týden od 2. do 6.6.2025 Téma: Indiánské léto

První červnový týden utekl stejně tak rychle, jako běhají Indiáni prérií a že naši Indiáni z Veverkova mají vysoké tempo:-) Počasí si s námi hrálo, ale my jsme připraveni vždy a na všechno. Ohlédněme se společně za tím, co všechno se v našem indiánském kmeni za tento týden událo….

Pondělí

Stejně jako každý první den v týdnu, tak ani tento nebyl výjimkou a jako obvykle byl velmi intenzivní a nabitý spoustou dojmů a zážitků z víkendu a bylo třeba si vše povědět. Společně jsme tedy hodně diskutovali o tom, co děti zažily, kde byly, co viděly, vrátili jsme se ještě ke Dni dětí a probrali vše do nejmenších detailů… Ale především jsme se seznámili s Indiány – kdo to vlastně je, kde bydlí, co jedí, jak žijí, jak se oblékají. Debatovali jsme také o tom, zda jsme stejní, zda jsou to lidé jako my – no a nejsou, ale to už Vám jistě naše Vaše Veverky sdělily…Kobercové aktivity mají Veverky v oblibě, ale ani u stolečku se nezahálelo – indiánská cesta, vybarvení indiánské čelenky podle čísel, složení Indiána z různých stavebnic a nebo stavba típí z dřevěné stavebnice…Procházka ven směřovala ke koníkům, protože další otázka vyvstala, zda se Indiáni pohybovali pouze pěšky nebo i jinak…Počítali jsme, kolik jich vidíme, jaké mají barvy, jak jsou velcí…Prozkoumali jsme také louku, zda tam bydlí nějaká zvířátka, jako třeba žížaly, šneci či hlemýždi, bělásci nebo i jiná zvířena…..

Úterý

Druhý den byl ve znamení indiánských peříček, ale ne ledajakých… Tentokráte jsme se vrhli na společný projekt – každá jedna Veverka si vybrala peříčko, a to si vybarvila podle vlastní fantazie, následně vystřihla. Děti potom společně vybraly, že naším indiánským zástupcem bude dívenka – Indiánka z Veverkova – kterou vybarvily a následně jsme jí přidělali čelenku s našimi peříčky. A jak to dopadlo – shlédněte v naší šatní galerii. Indiánské sudoku, kolíčkování, skládání Indiána z rozstříhaných kousků, Albi knížky a další stolečkové aktivity rozhodně nemohly chybět. Na koberci jsme si poté všichni společně zatančili na indiánskou hudbu, protože Indiáni přece hodně tančí, zacvičili jsme indiánskou jógu, protože protažení je velmi důležité a následně jsme také chvíli odpočívali. Při relaxaci jsme si přečetli obyčejný příběh o neobyčejném přátelství – smyslem bylo dětem nastínit situaci, že i když nemusíme být s někým úplně velcí kamarádi, tak si přesto můžeme pomoci a vlastně si tak vytvořit nové kamarádské pouto, byť na první pohled bychom si takového kamaráda nemuseli nikdy vybrat. Počasí nám přálo – vydali jsme se ven k našemu lenochodímu stromu, ale jelikož slunce hřálo jako blázen, odebrali jsme se po chvíli do borového hájku do stínu a trénovali jsme, jak se správně udržet na stromě a nespadnout:-) Cestou do školky rychlá zastávka na hřišti a už jsme spěchali na obídek…

Středa

Středeční den patřil jen a jen výletu – počasí bylo na objednávku, nálada ve třídě velmi příznivá a všichni jsme se strašně moc těšili – cíl byl jasný – Kostelec, hřiště, zmrzlina, Nechánice, hřiště, autobus, školka….

Ráno jsme se všichni sešli ve třídě, společně si řekli, jaký bude harmonogram, pomazlili se, zkontrolovali batůžky, namazali proti sluníčku, nastříkali proti klíšťákům a hurá vyrážíme…Náš první záchytný bod byl vysoký strom s lavičkou na rozcestí mezi Nechánicemi a Kostelcem. Cesta byla příjemná, neboť jsme prozatím šli tudy, kudy to známe, přes louku k rybníku, kolem koníků a už jsme u silnice. Bezpečně všichni přejdeme a už už abychom byli u toho velkého stromu, protože hlad je veliký….Piknik pod stromem byl úžasný, maminky zabalily spoustu dobrot a děti ani nevěděly, kterou dobrotu sníst jako první…. Dalším záchytným bodem bylo hřiště v Kostelci – cestou jsme potkali rodinu venčící pejsky, koníci nás také poctili svou návštěvou a za necelou hodinku už jsme tam, kde máme být – hřiště doposud zelo prázdnotou, ale s příchodem Veverek se rozveselilo a každý herní prvek nás doslova vítal s otevřenou náručí…. Následovala chvíle pro nákup lahodné zmrzlé pochoutky – každá Veverka si vzala svoje korunky a společně s dospělačkami si šla vybrat a sama zaplatit svou vybranou zmrzlinu – všichni si moc pochutnali a energie na další cestu byla zapotřebí. Následovala další etapa – cesta do Nechánic… Cesta byla delší, než se zdálo, Veverky ji ale zvládly v rekordním čase. Cestou jsme sledovali živou i neživou přírodu – motýly, krtky, žížaly, hlemýždě, berušky… Poslední kroky a už jsme na hřišti v Nechánicích – další hostina na sebe nenechala dlouho čekat. Z místní farmy nás přivítal oslík svým hlasitým „smíchem“ a děti se zaujetím pozorovaly i ostatní zvířenu, která byla z hřiště velmi dobře vidět. Na hřišti jsme si pohrály do sytosti a následovala téměř poslední část naší cesty – přiblížení do Sulic – tentokráte autobusem, na ten jsme spořádaně počkali na zastávce a už frčíme. Jedna zastávka a jsme v Sulicích. Poslední úsek cesty byl však ten nejtěžší. Veverčí nožičky už odmítaly ťapat, ale i přes náročný terén jsme do školky dorazily – vyčerpaní, ale šťastní. Devítikilometrová trasa vyčerpala i ty největší držáky, kteří celou výpravu vedli. Ovšem chvilkový pobyt ve školce, závěrečná hostina z toho, co ještě od maminek zůstalo a hle – Veverky jsou opět plné energie a radosti k řádění na koberci:-) Výpravu jsme si všichni moc užili a jsme moc hrdé na všechny zúčastněné, jak to suprově zvládli a už teď víme, že výlety můžeme podnikat častěji…

Čtvrtek

Čtvrtý den v týdnu jsme započali výrobou totemu – symbolem spojení Indiánů se svými předky a především s přírodou. Využili jsme na něj ruliček od toaletního papíru, zbytků barevných papírů a krepáků a dalších ozdůbek. Děti barvily, lepily, stříhaly a výsledek? Krásné totemy, které visí na naší síťové nástěnce. Věnovali jsme se ale i dalším aktivitám – ve skupinkách děti stavěly na koberci típí a indiánské ohně – byla to dřina, ale výsledky stály za to. Děti mohly využít všechno, co jim přišlo vhod. U stolečku se gumičkovalo, trénovala grafomotorika, hledala správná cesta v bludišti, třídili medvídci pinzetami do připravených košíčků, malovalo a stavělo z různých druhů stavebnic. S dětmi jsme probrali noční bouřku, zhodnotili včerejší výlet, zopakovali jaký je den, měsíc, mrkli z okna na počasí a především jsme se věnovali postaveným ohňům a vysvětlili si, proč je oheň pro Indiány důležitý a k čemu všemu ho mohli používat. Chvíli jsme se věnovali i logopedii, procvičili obličeje (smích, pláč, hněv, radost), také jsme se proběhli a malý okamžik jsme relaxovali. Kromě toho, jsme měli ještě milou povinnost, a to popřát Brianovi k jeho už 5.narozeninám a ještě milejší povinnost – ochutnat skvělé zmrzliny, které nám přinesl. Následně jsme se přemístili ven, trošku potrénovat, ale pšššttt, nicméně kapky deště nás zahnaly zpět do školky…

Pátek

Pátek, páteček, ten byl u Veverek opravdu hrací. Děti si samy vybíraly, co by rády dělaly a samozřejmě spontánní hra na koberci byla to hlavní. Ale i přesto se našlo pár aktivit i mimo koberec – modelínování, pexeso s Péťou, stavění puzzle, výroba mobilních telefonů a zběsilé telefonování, stavba nejdelších hadů z ťupíkové stavebnice….Na koberci si děti zřídily čtecí koutek, který byl obehnán ze všech stran, prý aby je paní učitelky nerušily….:-D A aby byla naše představa o Indiánech nějakým způsobem zakončena, pátek jsme věnovali hudebním nástrojům – bubnům. Děti se rozdělily do dvojic a společně měly k dispozici jeden buben a smyslem bylo dohodnout se a hlavně – spolupracovat. Děti se postupně u různých bubínků vystřídaly. Myšlenka byla bubnovat do rytmu dle reprodukované hudby, ovšem to se z nějakého velmi hlasitého důvodu úplně nepovedlo, takže jsme bubnovali na písničky, které známe, např. skákal pes. Celkové zhodnocení týdne nemohlo chybět a pak už jen procházka ven – tentokráte na asfaltové hřiště, kde jsme běhali, zahráli si cukr káva limonáda, ale především sledovali sekající traktor. Také jsme přibrzdili na zahrádce u lesňáčků – využili jsme všechny herní prvky a pak jsme se vrátili postupně do školky poslechnout si písničky, na víte co, že jo….

A to byl náš indiánský týden – týden nabitý aktivitami, které jsme si všichni společně užili a prožili, dozvěděli se spoustu nových věcí a především jsme prostě byli spolu, jako jedna velká veverčí hromada.

Užijte si krásný víkend v pondělí se těšíme na značkách….

Ráďa, Andrejka, Péťa a Lidunka